Je očkování skutečně nezbytné?

Z historického hlediska je očkování něčím relativně novým. Přesto si velmi rychle našlo cestu do lékařské praxe, a to až do té míry, že některé vakcinace byly a jsou v některých státech povinné. Příkladem může být i Česká republika, kde se až do devadesátých let děti povinně očkovaly proti dětské mozkové obrně, tetanu, pravým neštovicím, tuberkulóze a dalším.

Vzhledem k tomu je dobré si položit otázku, nakolik je tato procedura efektivní. Ukazuje se však, že velmi. Právě díky ní se totiž podařilo několik nemocí, které nás dříve sužovaly a stály za mnoha úmrtími, především u dětí, zcela vymýtit. I to je důvod, proč se průměrná délka života tak zvýšila a proč je dětská úmrtnost mnohem menší.

Samozřejmě to však vzbuzuje i obavy, zda nemá vedlejší účinky. A jako u každého léku je jasné, že tomu tak i bude. Zde však záleží na tom, jak závažné jsou a také jak časté. Tato otázka se opět vynořila především kvůli očkování proti Covidu, ke kterému je mnoho lidí stále skeptických. Naštěstí v tomto případě máme statistická data, která nám mohou dát jasnou odpověď.

Pokud jde o vedlejší účinky, pak ano, ty najdeme u každého očkování. Zdaleka nejčastějším je pak bolestivost místa vpichu, která však přejde během jednoho či dvou dnů. Nejedná se tedy o nic závažného. Mohou se však objevit i jiné problémy, jako například horečky, zvracení, potíže s dýcháním a někdy dokonce i srdeční zástava. Dojít může dokonce i k úmrtí.

Zde je však potřeba poznamenat, že tyto komplikace jsou skutečně velmi, velmi vzácné. V naprosté většině případů se člověku nestane vůbec nic, možná s výjimkou výše zmíněné bolestivosti. Naopak benefity tato rizika značně převyšují.

Připodobnit to můžeme k bezpečnostním pásům: ano, mohou nás zranit, a dokonce i zabít. Ovšem šance, že díky nim přežijeme dopravní nehodu, je podstatně vyšší než riziko, že nám ublíží. A tak je tomu i s očkováním.